Jak moc jsem tě chtěl milovat,
Před spaním tě z lásky objímat,
Nekončící lásku ti dávat,
A dobře se mít.
Když tys řekla "ne",
Bylo to neskutečně smutné,
Beznaděj ve mně stále plane,
A nechci tu být.
Tys vší mou motivací byla,
Stačilo, když ses na mě podívala,
A I když jsi to nijak nemyslela,
Nemohl jsem to tak vzít.
Vždyť já byl láskou oslepen,
Beznadějnou naději oživen,
Už jen tvou přítomnosti šťasten,
A chtěl jsem s tebou být.
Motivace brzy dojde,
Neřeknu si, "to půjde",
"Najít si jinou" taky nejde,
Furt jen tebe chci mít.
Že mě nechceš, to dávno vím,
Já to však nijak nezměním,
Tak na jediný způsob přežití vsázím;
Emoce své před všemi krýt.
